Práce, práce a cvičák
Zdravím všechny čtenáře našeho deníčku :)
Možná, že to s paničkou přejmenuje na měsíčník nebo půl ročník :D nee to byl vtip, snad teď bude dost prostoru pro doplnění všeho možného.
Ani nevím kde začít ...
Začnu asi s tím, že s paničkou chodíme na cvičák kde se máme oba co učit :)
Moc mě to tam baví , jsou tam hodní lidi co s námi mají trpělivost a co nám opravdu velice pomáhají. Velký dík patří především našemu výcvikáři panu Machovi, který s námi oddřel opravdu velký kus práce a za co jsme mu velmi vděční. Další poděkování směřuje k Romanovi, který též vysvětlí a rád pomůže. Samozřejmě děkuji i všem ostatním ze cvičáku kteří nám pomáhají ať už při potkávačkách nebo při odmítání pamlsků od cizích.
Každopádně bych se rád podělil o novinku a to takovou, že se připravujeme na naší první zkoušku :) Zkouška je vybraná -> ZZO.
Je to sice ta nejmenší zkouška, ale pokud jí splníme vím, že nás to nakopne a dodá ohromnou chuť i nadále pracovat a snažit se.
Určitě o cvičáku napíšu ještě nějaký článek, aby jste i vy viděly jak to u nás probíhá :)
Další kde trávíme s paničkou spoustu času je v práci ...
Panička dělá barmanku a já jí dělám bodyguarda a vyhazovače ošklivých lidí v jednom :D
Ikdyž musím být 12 hodin na jednom místě tak to není tak hrozné, jelikož jsme tam spolu a panička si se mnou pořád hraje a učí mě veškeré blbosti co jí napadnou. Už umím válet sudy a couvat :) Co se svěřila tak připravuje poklonu a mrtvý.
Jinak procházky samozřejmě podnikáme, ale jsou pořád stejný a tak není o čem psát :) Míček miluju pořá stejně takže taky žádná změna.
Jediné co bych vám mohl napsat je to, že mám paničku opravdu jelito :D :D ...
... šly jsme zrovna ze cvičáku. Když jedeme trolejbusem tak musíme přestupovat, takže jsme vystoupily. Panička koukala do tý tabule s těma čísílkama a zlobila se, že tu budem stát jak roury. No nic po zjištění, že nám to pojede za 20 minut jsme se vypravily do parčíku kousíček od té zastávky. Panička vyndala míček a já byl v sedmé nebo protože tady jsme si ještě nikdy nehráli. V parku byly stromy a tak se panička bála aby to zase nepřistálo někde v koruně. Byla šikovná a tak při nějakém tom nepodařeném hodu míček jen proletěl větvema, ale propadl a spadl na zem. Po asi 15 minutách mi oznámila, že to hází naposled a snad to hodí daleko. Ano nevěřili by jste, ale hodila to opravdu daleko a to na střechu katastrálního úřadu. Byla sobota a nikde nikdo. Panička mě dala na vodítko s tím, že tam se tedy opravdu vylézt nedá a tak jdeme domu. NEE! to tedy nee, já tam svůj míček opravdu nechtěl nechat a tak jsem prostě a jednoduše nešel. Panička mě za sebou táhla jako když mě ukradla, ale byla neoblomná. No nakonec mě nasoukala i do autobusu a odjeli jsme domů :(
V neděli mi jela koupit jiný míček s tím, že to mělo být jako omluva. Ok no .... Ovšem když v pondělí odešla pryč a nechala mě doma, řekl jsem si, že žádný takový omluvný míček nechci a hodil jsem ho z balkonu. Když panička asi po 2-3 hodinách přijela tak po mě mrskla ten míček z té střechy a prohodila "jestli chceš být naštvaný tak buď" ... No to víte okamžitě jsem jí odpustil a tak jsme šli ven si trochu pohrát. Panička normálně šla na ten úřad a poprosila nějakého pána, prý domovníka aby ho sundal. Vždycky jsem věděl, že mám príma paničku.
Zatím je míček pořád doma a panička ho ještě nikam nezahodila :)
Zatím se mějte a já mizim opět ven ... papa :)